Zahájili jsme čtyřmi víny z ročníku 2014. Prvním byl jakostní Müller-Thurgau, suché víno s vyšším zbytkovým cukrem (8 g/l). Ve vůni jsem cítil světlé ovoce, lehký dotek muškátu a decentní minerální stopu. Také v chuti ovocně-květinový, poměrně šťavnatý a pikantní s jemnou grepovou hořčinkou v koncovce.

Méně mi chutnal Ryzlink vlašský, kabinetní suché víno s výraznějším zbytkovým cukrem (7 g/l). Ve vůni světlé ovoce a zřetelné zelené tóny. Také v chuti jsem cítil zelený „plevel”, a také slupku skleníkové okurky. V závěru bylo víno pikantní s náznakem lehké hořčinky.

Mnohem bohatší a elegantnější bylo Rulandské šedé ve výběru z hroznů, víno na hranici suchého a polosuchého s pěknou ovocnou a máslově-medovou vůní. V chuti medově-ovocné, především máslová hruška s jemným minerálním „štychem”. Příjemné pití i na delší trať.

Polosladké Chardonnay ve výběru z hroznů nabídlo ve vůni nazrálé, lehce máslové světlé ovoce. Také v chuti, v níž se objevily i medové tóny. Tělo šťavnaté a měkce pikantní s decentním minerálním závěrem.

Líbil se mi Ryzlink rýnský 2015 v pozdním sběru, polosuché víno s vůní nazrálých světlých peckovin v jemném minerálním závoji. V chuti nasládlý angrešt, broskev a možná i meruňka. V závěru bylo víno, jehož světlé zítřky ještě přijdou, dostatečně pikantní.

Sauvignon 2015 ve výběru z hroznů byl na můj vkus už příliš sladký (25 g/l zbytkového cukru). Zpočátku mne trochu zarazila zřetelná živočišná stopa, ale ta po delším „kroužení” nakonec zmizela, a objevilo se světlé ovoce s náznakem černého bezu. V chuti výrazně nasládlý, kulatý se sladkou ovocnou stopou bohatou na černý rybíz a černý bez. A také sladký ocásek!

Trochu překvapivě přišel na řadu Muškát moravský 2015 v pozdním sběru. Suché víno (dokyseleno) s citrusově-muškátovou vůní, v níž se objevila především stopa grepu, a také vzdálené tóny majoránky. V téměř identické chuti bylo víno v závěru pikantní a svěží. Muškát pro ty, kteří nevyhledávají výrazně aromatická a sladká vína.

Zaujal mne opravdu sofistikovaný Merlot rosé 2014 v pozdním sběru. Na chalupě jsme ho po několika dnes znovu přechutnali, a pochválili jsme si ho ještě hlasitěji. Polosuchá „růžovka” s lehčí vůní vyzrálých tmavých peckovin. V chuti lehounce nasládlá, zakulacená a šťavnatá. Kombinace tmavých peckovin a lesní směsi s lehce minerální a s poměrně pikantní, delší koncovkou.

Modrý Portugal ve výběru z hroznů, navíc barrique, se neochutnává příliš často. Bylo nám to umožněno, a to s ročníkem 2013. Víno působilo lehčím dojmem, a vzhledem k ročníku bylo dost pikantní. Ve vůni převládalo jemně džemovité tmavé ovoce. Stejně tak v lehčí, uhlazené a decentně kořenité chuti, v níž by se při dobré vůli našla i stopa čokolády. Víno na delší, přímo běžné pití, ale cena tomu neodpovídala.

O závěrečnou červenou tečku se postaralo Rulandské modré 2013 ve výběru z hroznů, barrique. V příjemné vůni lehce džemovité a kořenité tmavé ovoce. V uhlazené chuti bylo víno prakticky identické, nechyběl však náznak čokolády, a také stále ještě bohaté, ale poměrně jemné třísloviny. Pěkné víno, ale za výrazně vyšší cenu, o jejíž harmonii s kvalitou nejsem zcela přesvědčen.

A ještě hodnocení početně opět trochu oslabeného „vrcholového týmu”: Rulandské modré 2013 - 8,9 bodu (z 10 možných), Ryzlink rýnský 2015 - 8,8 b., Chardonnay 2014, Muškát moravský 2015, Sauvignon 2015 a Modrý Portugal 2013 - 8,7 b., Rulandské šedé 2014 a Merlot rosé 2014 - 8,6 b., Muškát moravský 2015 a Ryzlink vlašský 2014 - 8,4 b. a Müller-Thurgau - 8 bodů (moje hodnocení - 8,5 b.).

Text a fotografie Libor Chlupatý