Zahájili jsme již tradičně červenými víny, otvíracím bylo Rulandské modré 2012, zemské víno, jehož hrozny pocházely z různých viničních tratí na Znojemsku, především ze známé vinici Lampelberg. Téměř exkluzívní vstup vína s vůní kořenitého tmavého ovoce. V plné chuti bylo téměř identické s delším, uhlazeným závěrem. Takové přivítací polaskání.
Druhým červeným byl Dornfelder 2013 v pozdním sběru (viniční trať Dobré pole). Ve vůni vyzrálé tmavé peckoviny s lehounkou stopou čokolády. V chuti lehce džemovité tmavé ovoce, dotyk čokolády a kůže, pikantní závěr. Víno bylo o poznání méně elegantní ve srovnání s předchozím modrým pinotem.
Veltlínské červené rané neochutnáváme často, v našem případě to bylo kabinetní víno 2015 z viniční trati Olbramovická hora. Suché víno s výraznější ovocnou vůní (jablko, hruška, bezinky). Chuť šťavnatá, bohatá na voňavé ovoce, v koncovce měkce pikantní.
Rulandské bílé 2014 v pozdním sběru bylo ještě suché s poměrně vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6,6 g/l - 7,7 g/l). Ve vůni nazrálé, lehce máslové světlé ovoce, ale také tóny květinového pylu. V chuti šťavnaté a pikantní ovoce v lehounkém máslovém kabátku, v závěru jemná stopa lipoviny.
Prvním ze tří vín VOC byl Ryzlink rýnský 2014 z viniční trati U Hájku). Suché víno s vyšší kyselinou (8,3 g/l). Ve vůni vyzrálé světlé ovoce, jemná mineralita a lehká stopa lipoviny. V chuti výrazně pikantní světlé peckoviny a delší svěží závěr. Víno však musí ještě ležet v láhvi, aby se malinko zakulatilo a trošku „slehlo”. Potenciál na to má.
Následoval Sauvignon 2014 VOC (opět U Hájku). V poměrně jemné vůni převládaly světlé peckoviny. Chuť výrazně pikantní, ale aromatické málo výrazná, spíše měkce ovocná s náznakem citrusů.
Velmi mi chutnalo nejstarší „véocéčko” - Veltlínské zelené 2011 z viniční trati Ke Křídlůvkám. Suché víno s trochu vyšším zbytkovým cukrem (7,7 g/l zbytkového cukru). Ve vůni lehce medové přezrálé světlé ovoce. Chuť identická, uhlazená a šťavnatá s pikantním ocáskem. Mazlivé, příjemně pitelné víno.
Následujících opět vín již bylo výrazně sladší. Neuburské 2013 v pozdním sběru (U Hájku) mělo 17,7 g/l zbytkového cukru. Ve vůni vyzrálé světlé ovoce s lehkou stopou minerálů. V chuti uleželé ovoce, pikantní s delším závěrem.
Následovalo svatovavřinecké rosé 2015, kabinetní víno z viniční trati Volné pole. Polosladké, V chuti nasládlé tmavé peckoviny, pikantní a šťavnaté. Pociťově spíše polosuché víno s vůní přezrálé, a to velmi výrazné lesní směsi.
Výrazně sladší (29 g/l zbytkového cukru), ale krásné, bylo Rulandské šedé 2012 v pozdním sběru (U Hájku). Ve vůni vyzrálé světlé ovoce, lehká mineralita. V chuti přezrálé světlé ovoce, jemně minerální a příjemně medové. Ve sladší chuti byla cítit i sušená citrusová kůra. Tělo bohaté, mazlivé, dochuť delší s pikantní koncovkou.
Müller-Thurgau 2015 v pozdním sběru byl zcela mimo moji zájmovou sféru. Velmi sladké víno (53 g/l zbytkového cukru) s nízkým alkoholem (9,5 %). Vůně ovocně-květinová, ve sladké chuti jsme cítil světlé ovoce a květiny. V závěru bylo toto málo svěží víno jen lehce pikantní.
A definitivní sladkou tečkou večera byla Pálava 2015 ve výběru z hroznů s vysokým zbytkovým cukrem (66 g/l), solidní kyselinou (7,2 g/l) a nižším alkoholem (10 %). Vůně jemnější, ale příjemná, ovocně-květinová s lehce kořenitými citrusy. V chuti sladká, „čistá”, bohatá na kombinaci světlého ovoce a květin. Převažují lehké citrusy, závěr byl měkce pikantní.
Tradičně pěkná sestava vín z Lahoferu, jen mne trochu mrzelo, že mladá a méně sladká bílá vína ještě nebyla zatříděna, takže k ochutnání budou až později. Především vína ročníku 2014 nebyla pro mne ideální. Takže až příště!
A ještě hodnocení téměř kompletního „vrcholového týmu”: Rulandské šedé 2012, Neuburské 2013 a Ryzlink rýnský 2014 VOC - 8,9 bodu (z 10 možných), Rulandské modré 2012, Rulandské bílé 2013 a Pálava 2015 - 8,8 b., Veltlínské zelené 2011 VOC a Müller-Thurgau 2015 - 8,7 b., Svatovavřinecké rosé 2015 - 8,6 b., Veltlínské červené rané 2015 - 8,5 b., Sauvignon 2014 VOC - 8,4 b. a Dornfelder 2013 - 8,3 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý