Zahájili jsme kabinetním Sylvánským zeleným 2013, polosuchým vínem s výrazným aroma květin a ovoce. Rovněž v chuti ovocně-květinové víno, zakulacené a nasládlé se zřetelně pikantní koncovkou. Příjemné víno, které by však potřebovalo bohatší tělo.

Rovněž kabinetní Veltlínské zelené 2013 bylo polosuché a nabídlo ve vůní citrusové tóny. V chuti spíše ovocně-květinové s lehčí mandlovou stopou. Zřetelně nasládlé, ale také pikantní v závěru na patře.

Následovala dvě vína Rulandské šedé 2013 v pozdním sběru. Pro první byly hrozny sklizeny o 14 dní dříve. Polosladké víno (13,5 g/l zbytkového cukru) vonělo po nazrálém jižním ovoci v jemném máslovém kabátku. V chuti zakulacené, nazrálé světlé ovoce, nasládlé s měkce pikantním závěrem.

Druhá „šedivka” byla sice o poznání sladší (18 g/l zbytkového cukru), ale také o fous pikantnější. Proti předchozímu vínu v něm více vynikly medové tóny, tělo bylo elegantnější a mazlivé. Sladší, ale fajnové víno!

Ještě sladší (25 g/l zbytkového cukru) bylo Chardonnay 2013 v pozdním sběru. Ve vůni jižní peckoviny (převážně broskve) se stopou máslovosti. V chuti převažovala bělomasá broskev, opět v tenkém máslovém kabátku. Výrazně nasládlé, ale také pikantní víno s méně bohatým tělem.

O něco více zbytkového cukru měl Ryzlink rýnský 2013 v pozdním sběru. Vůně bohatá na broskve a meruňky, chuť ovocná, výrazně nasládlá s měkce pikantním závěrem. Chutnal mi více než chardonnay, ale potřeboval by ještě ležet v láhvi.

Na řadu přišlo růžové víno - Frankovka 2013 v pozdním sběru, víno na hranici polosuchého a polosladkého. Ve vůni lehce smetanové tmavé peckoviny. V chuti lehčí, šťavnaté ovoce, jemně nasládlé s pikantní koncovkou.

Pro mne nejlepším vínem večera byl polosladký (22 g/l zbytkového cukru) Sauvignon ve výběru z hroznů z panenské sklizně. Díky vysoké kyselině (8,4 g/l) bylo víno velmi svěží. Ale co je důležité, potěšilo krásnou vůní i chutí v „odrůdovém stylu”. Tedy kombinací světlého ovoce, černého rybízu a černého bezu. Tělo šťavnaté, lehce nasládlé, a přitom krásně pikantní v dochuti.

Zajímavý byl polosladký Johanniter 2013 v pozdním sběru, víno s vysokým zbytkovým cukrem (26 g/l), ale také s utěšenou kyselinou (8,2 g/l). Ve vůní světlé peckoviny s tóny černého rybízu. Chuť sladší, šťavnatá a pikantní s lehkými tóny „divočiny”.

Nejsladším vínem večera byla Pálava 2013 ve výběru z hroznů (39 g/l zbytkového cukru). V lehce potlačené vůni jsem cítil jemné citrusy. Také v chuti cukr trošku zatlačil do pozadí ovocné tóny. Tělo jemně kořenité, šťavnaté a měkce pikantní v závěru.

Tak trochu jako přídavek bylo poslední víno večera - Frankovka 2013 v pozdním sběru. Lehčí a ještě mladá frankovka spíše jako letní pití. Ve vůni kořenité tmavé ovoce, stejně tak v poněkud tenčím těle, kde byly ještě zřetelné třísloviny, zatím ještě málo nasládlé.

Nebyl to ideální závěr za zřetelně sladším večerem, ale po přechutnání sauvignonu a „šedivky” číslo 2 jsem opět našel tu správnou vinnou náladu.

A ještě hodnocení vín „vrcholovým týmem”: Sauvignon 2013 - 8,8 bodu (z 10 možných), Rulandské šedé 2013 (2) a Johanniter 2013 - 8,6 b., Ryzlink rýnský 2013, Pálava 2013 a Frankovka rosé 2013 - 8,5 b., Veltlínské zelené 2013 a Rulandské šedé 2013 (1) - 8,4 b., Sylvánské zelené 2013 a Chardonnay 2013 - 8,3 b. a Frankovka 2013 - 7,9 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý