Prvním bylo Veltlínské zelené 2011 v pozdním sběru, polosuché víno (9,8 g/l zbytkového cukru) s vůní nazrálého světlého ovoce a s jemnou kořenitostí (špetka bílého pepře). V těle plné, téměř zakulacené a lehounce nasládlé víno. Přitom v závěru příjemně pikantní. Pro mne inspirující vstup!
Ještě více mne však zaujal Sauvignon 2011 v pozdním sběru (znojemské klony), suché víno s příjemným zbytkovým cukrem (4,6 g/l). Zpočátku poněkud méně výrazné ve vůni (postupně se otevírala), v níž jsem cítil světlé ovoce se stopou černého bezu (dřevo, list). V jemně nasládlé chuti se navíc objevuje i černý rybíz, dochuť je dostatečně pikantní.
Pro mne asi jednička večera mezi bílými víny byl Ryzlink rýnský 2011 v pozdním sběru. Polosuché víno s dostatečnou kyselinou (7,3 g/l). Chuť ovocná (převážně meruňky) s minerálním „štychem” (náznak petrolejových tónů). Plnější ovocná chuť (broskev, meruňka), lehká stopa lipoviny a jemný minerální závoj.
Ryzlinku velmi konkuroval Sauvignon 2011 v pozdním sběru, polosladké víno s výraznější kyselinou (7,8 g/l). Ve vůni nazrálé světlé ovoce, černý rybíz a černý bez. Hezky pikantní v závěru na patře. Mít však ještě špetku zbytkového cukru navíc, ovocná chuť by se začala pomalu ztrácet.
Téměř stejně sladký a s obdobnou kyselinou byl Tramín ve výběru z hroznů. Vůně výrazná, ovocná a zároveň delikátně kořenitá (čajová růže, bergamot, náznak citrusů). Také v chuti bohatě ovocný (mandarinka, kůra citrusů), ale i srůžové tóny. Tělo hezky zakulacené s pikantní dochutí.
Poprvé jsem ochutnal víno z odrůdy Veritas. Tento novošlechtěnec (Ryzlink červený X Bouvierův hrozen) byl ve výběru z bobulí. Polosladké víno (31,9 g/l zbytkového cukru) s vyšším alkoholem (14 %) poněkud připomínalo známější Pálavu. Ve vůni ovocně-minerální se stopou květů a přezrálého hroznu. V chuti naleželé ovoce, lipový květ, špetka medu. Sladké víno s pěknou, dostatečně pikantní dochutí.
Téměř stejné parametry měl následující polosladký Kerner ve výběru z hroznů. Vůně středně výrazná (ovoce, minerální tóny), chuť identická, nasládlá s tóny ovoce, lipového květu, v závěru je zřetelné lehká grepová hořčinka.
Hibernal byl již hodně sladký (52 g/l zbytkového cukru). Vůně decentní (ovoce, černý rybíz, černý bez). Chuť zakulacená, výrazně sladká se stopou černého rybízu a černého bezu. Hezky pikantní závěr díky téměř 7 g/l kyselin.
Červená vína byla jenom dvě, ale stála zato. Dornfelder v pozdním sběru byl výrazně suchý (0,3 g/l zbytkového cukru) s pěknou vůní tmavé lesní směsi, převážně borůvek a ostružin. Chuť hodně ovocná (lesní směs), pikantní, ale s jistou perspektivou větší uhlazenosti. Musí ještě nějaký čas ležet v láhvi - potenciál má slušný, zvláště poměrně vysoký bezcukerný extrakt - 27 g/l.
A samozřejmě, že to nejlepší na závěr - Rulandské modré ve výběru z hroznů. Ve vůni přezrálé tmavé ovoce s hrozinkami a griotkovými tóny. Chuť plná, ovocná a uhlazená s jemnými tóny vanilky. Výrazně extraktivní víno (31 g/l bezcukerného extraktu), kterého je takříkajíc plná huba. Víno zrálo ve velkých dubových sudech, nových a také již použitých. Krásná tečka za mimořádně přátelským večerem s výbornými, byť pro mne v mnoha případech dost sladkými víny.
A takto je hodnotil „vrcholový tým”: Tramín červený - 9,1 bodu (z 10 možných), Rulandské modré a Hibernal - 9 b., Veritas - 8,9 b., Ryzlink rýnský, Sauvignon (směs domácích a zahraničních klonů) a Kerner - 8,8 b., Sauvignon (znojemské klony) a Dornfelder - 8,5 b. a Veltlínské zelené - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
