Prvním vzorkem bylo Veltlínské zelené 2015 v pozdním sběru, suché víno s vůní nazrálého světlého ovoce, lehce kořenitého. Stejně tak v poměrně šťavnaté a pikantní chuti, v níž jsem zaznamenal i lehkou mandlovou stopu.
O malinko bohatší bylo Rulandské bílé 2016 ve výběru z hroznů. Lehce polosuché víno s vysokým alkoholem (14,5 %) nabídlo ve vůni světlé peckoviny, jemně medové. V chuti vyzrálé světlé ovoce, tělo plné, zakulacené, rovněž lehce medové. V koncovce bylo toho mazlivé víno, šťavnaté a měkce pikantní.
Následovalo druhé Rulandské bílé, tentokrát ročník 2014 ve výběru z hroznů. Suché víno s trošku nižším alkoholem (13,5 %) vonělo po jemných citrusech, jemně minerálních. V chuti vyzrálejší ovoce s převahou nasládlých citrusů, šťavnaté a pikantní. V závěru byla zřetelná jemná minerální hořčinka. Víno bylo 12 měsíců mícháno na kvasnicích.
Neméně vstřícné bylo Chardonnay 2016 ve výběru z hroznů. Formálně suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (7 g/l). Ve vůni vyzrálé ovoce a máslová kukuřice. V plné, zakulacené a šťavnaté chuti převládalo vyzrálé ovoce. Příjemný byl delší závěr vína.
Pro mne nejlepším vínem večera bylo Rulandské šedé (Pinot Gris) 2014 v pozdním sběru s pěkně vyváženým zbytkovým cukrem (5 g/l) a kyselinou (7 g/l). Ve vůni vyzrálé světlé peckoviny s medovým „štychem” a lehounkou kořenitostí.
Ze tří sauvignonů mi nejvíce chutnal hned ten první. Sauvignon 2016 ve výběru z hroznů (šarže 1657) byl ještě suchý s vyšším zbytkovým cukrem (7,2 g/l) i alkoholem (14 %). V bohaté vůni byl cítit černý rybíz, černý bez a také grep. V lehounce nasládlé chuti pak vyzrálé světlé ovoce, černý rybíz a černý bez. Víno bylo šťavnaté a příjemně pikantní.
Sauvignon 2016 ve výběru z hroznů (šarže 1660) byl polosuchý s vyšším alkoholem (14 %). Vůně ovocná, lehounce minerální, trochu nevýrazná. Chuť nasládlá, ovocná se stopou bylin a jemných minerálů. V závěru na patře bylo víno lehce pikantní.
Zřetelně jiný byl Sauvignon 2014 v pozdním sběru. Lehce polosuché víno s ovocně-minerální vůní, a s náznakem petrolejových tónů. Chuť ovocně-minerální se stopou angreštu, nasládlá, zakulacená a měkce pikantní.
Typem „moselského vína” byl Ryzlink rýnský 2013 v pozdním sběru, polosuché víno s téměř 10 g/l kyseliny. Ve vůni světlé ovoce, minerály a petrolejové tóny. V ovocně-minerální a výrazně pikantní chuti opět stopy petroleje (tzv. pucvol). Šťavnaté víno, které je příjemnější k jídlu, protože pití „jen tak” narazí na strop z vysoké kyseliny.
Tramín červený 2016 ve výběru z hroznů byl polosuchý. V jemnější vůni byl ovocně-květinový. Stejně tak v lehce kořenité chuti s tóny růží. Šťavnaté a pikantní víno, klidně i na delší pití.
Na závěr jsme ochutnali dvě frankovky. První byla z ročníku 2016 ve výběru z hroznů. Ve výraznější vůni převládala lesní směs. V chuti výrazně aromatická s džemovitou stopou, měkce ovocná a pikantní.
Frankovka 2015 ve výběru z hroznů, barrique, voněla po tmavých peckovinách s jemnou čokoládou. V bohatě ovocné chuti byla šťavnatá a měkce pikantní. Příjemné moravské červené i na delší pití. A tečka za bohatých večerem s hezkými víny ze zlechovského vinařství.
Téměř kompletní „vrcholový tým” hodnotil vína Břetislava Jakubíka takto: Sauvignon 2016 (suchý) - 9,1 bodu (z 10 možných), Rulandské šedé 2014 a Ryzlink rýnský 2013 - 9 b., Rulandské bílé 2014, Chardonnay 2016 a Frankovka 2015 - 8,8 b., Rulandské bílé 2016, Sauvignon 2016 (polosuchý), Sauvignon 2014, Tramín červený 2016 a Frankovka 2016 - 8,7 b. a Veltlínské zelené 2015 - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
