O malinko víc mi chutnalo Veltlínské zelené 2017 v pozdním sběru s trošku vyšším zbytkovým cukrem (3,7 g/l) i alkoholem (13,5 %). Ve vůni jemně kořenité světlé ovoce. V chuti spíše kompotovaná směs světlých peckovin se špetkou medu. Tělo plnější, zakulacené a šťavnaté.
Rozhodně nejlepším bílým vínem večera byl Ryzlink rýnský 2017 v pozdním sběru. Již polosuché víno s vyšším alkoholem (13,7 %) nabídlo ve vůni nazrálé světlé ovoce se stopou citrusů a počínajícími petrolejovými tóny. V chuti výrazně pikantní světlé ovoce, jemně minerální a šťavnaté. Tento „rýňák” potřebuje ležet ještě nějaký rok v láhvi. Určitě bude skvělý.
Pro mne trochu netradiční byl Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru. Byl to prostě barrique, s čímž se u „vlašáku”, a také sauvignonu jen těžko srovnávám. Suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5,3 g/l a 5,6 g/l) vonělo po světlém ovoci a zřetelných vanilkově-karamelových tónech. V pikantní chuti bylo ovoce trochu zastřené karamelovým „štychem”. Víno zrálo 6 měsíců v bariku. Není to můj oblíbený styl.
A do toho se netrefilo ani Pravíno 2017, velmi suché cuvée z odrůd Veltlínské zelené a Müller-Thurgau. Ve vůni světlé ovoce, lehká zelená stopa, kvasnicové tóny a jemný dotek minerálů. Chuť suchá, malinko „ostřejší” (třísloviny z třapin) a neurčitá kořenitost. Tento pokus o poněkud naturální styl skončil bohužel jen v půli cesty. Víno mi nechutnalo, ale možná bych si časem zvykl.
Chuť jsem si spravil Cabernetem Moravia rosé 2017 v pozdním sběru. Formálně ještě suché víno s vyšším zbytkovým cukrem (7,5 g/l) příjemně vonělo po lesních plodech. V chuti šťavnatá lesní směs s hezky pikantní, ale zároveň i nasládlou koncovkou.
Svatovavřinecké rosé 2017 v pozdním sběru bylo na hranici polosuchého a polosladkého. Pocitově bych ho zařadil spíše k polosuchému. Ve vůni kombinace vyzrálých tmavých peckovin a lesních plodů. V chuti lehčí, ovocné, nasládlé a pikantní.
Kromě excelentního „rýňáku” mi chutnala především červená vína. Například Zweigeltrebe 2015 v pozdním sběru, výrazně suché červené s vůní jemných tmavých peckovin. Také v ovocité, „čisté” chuti převládaly vyzrálé třešně a višně. Tělo mělo uhlazené a lehce pikantní, ale ke špičce mu chyběla větší plnost. Víno zrálo 1,5 roku ve velkém sudu.
Následovala dvě vína z odrůdy Svatovavřinecké. První bylo z ročníku 2015 v pozdním sběru. Ve vůni vyzrálé třešně, višně a švestkový kompot. V jemnější, uhlazené chuti převládaly tmavé peckoviny včetně kompotovaných švestek. Pěkně pitelné víno, ale slušelo by mu trošku plnější tělo a delší závěr. Víno zrálo 14 měsíců ve starším sudu.
O poznání více mne oslovilo o rok mladší Svatovavřinecké v pozdním sběru. O fous vyšší alkohol (13 %) a delikátní vůně tmavého ovoce (peckoviny i lesní směs). V chuti plnější, bohaté tmavé ovoce s měkce pikantním ocáskem v o něco delší koncovce. Myslím, že víno má před sebou krásnou perspektivu, ale již dnes potěší.
A na závěr oblíbená a zdařila barvířka v „ivančickém” stylu. Neronet 2016 v pozdním sběru byl opravdu vydařený. I já, který tuto moravskou odrůdu nevyhledávám, jsem byl příjemně překvapen. Ve vůni vyzrálé tmavé ovoce s jemnými živočišnými tóny. V bohaté chuti, nepřevoněné vanilkou a kořením (jak často bývá), jsem cítil tmavou lesní směs, a jen jemný vanilkový „štych”. Nechyběla stopa čokolády v měkce pikantní koncovce. Pěkný Neronet!
Opravdu vstřícné hodnocení získala od kompletního „vrcholového týmu” vína Romana Komarova z Ivančic. Takový je tedy výsledek: Ryzlink rýnský 2017 a Neronet 2016 - 9 bodů (z 10 možných), Ryzlink vlašský 2015 a Svatovavřinecké 2016 - 8,8 b., Zweigeltrebe 2015 a Svatovavřinecké 2015 - 8,7 b., Veltlínské zelené 2017, Cabernet Moravia rosé 2017 a Svatovavřinecké rosé 2017 - 8,6 b., Müller-Thurgau 2017 a Pravíno 2017 - 8,3 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
