Všechna byla z ročníku 2017 - jedno červené, dvě růžová a sedm bílých. A vstupním bylo právě červené - zemský Cabernet Moravia, spontánně kvašené víno v dřevěných otevřených kádích, macerované na slupkách. Ve vůni tmavé lesní plody v lehounce džemovitém provedení se stopou koření. V trochu lehčím, ale uhlazenějším těle převládalo tmavé ovoce s jemnou stopou koření, především papričky. V závěru měkce pikantní. Zatím působí trochu jednoduše, ale myslím, že má pěknou perspektivu po delším ležení v láhvi. Je ještě mladé...
Následovala čtveřice suchých bílých vín. Nejprve víno z u nás méně známé odrůdy Auxerrois, charakteristické především pro severovýchodní část Francie. Ochutnali jsme pozdní sběr s vůní světlého ovoce (zvláště citrusů) s jemnou stopou černého rybízu. Ve šťavnaté a pikantní chuti jsem cítil lehký závan grepu. Ideální letní víno.
Velmi příjemné bylo Veltlínské zelené v pozdním sběru. Ve vůni jemně kořenité světlé ovoce. V ovocité chuti opět kořenitá stopa (bílý pepř?) bylo svěží a pikantní. Příjemné víno na delší pití.
Následovalo další Veltlínské zelené, tentokrát kabinetní v barikovém provedení. Vůně o něco bohatší s jemným závanem vanilky. Také v chuti působilo plnějším dojme, ale to částečně na úkor ovocnosti a svěžesti. Zajímavý však byl lehounce nasládlý a delikátně vanilkový závěr po zrání v dubu.
Hezky pitelný byl Sauvignon v pozdním sběru, víno s vůní vyzrálých světlých peckovin se vzdáleným závanem černého bezu. Chuť ovocná (náznak citrusů), malinko minerální, šťavnatá a pikantní.
Ze dvou „roséček” mi více chutnalo to malinko sušší - Zweigeltrebe rosé v pozdním sběru, lehce polosladké (pocitově spíše polosuché) víno s vůní jemně kompotovaného tmavého ovoce. Chuť bohatě ovocná, šťavnatá a pikantní s převahou jemné lesní směsi.
Frankovka rosé v pozdním sběru byla o něco sladší. Voněla po lehce džemovitém tmavém ovoci se stopou peckovin. V nasládlé chuti byla jemně kořenitá, zakulacená s měkce pikantní, nicméně méně výraznou koncovkou.
Vrcholem večera byla tři závěrečná bílá vína. Především to bylo hned to první - Ryzlink vlašský ve výběru z hroznů, krásně vyzrálé polosladké víno s bohatou vůní jemných citrusů, medu a minerálů. Stejně tak v chuti, kde se objevily botrytické tóny. V nasládlém těle byla v závěru cítit přitažlivá citrusová hořčinka.
Jen o malinko sladší (28,6 g/l) zbytkového cukru) byla Pálava ve výběru z hroznů. Vůně květinově-citrusová, jemně kořenitá. Chuť téměř identická s výraznějšími citrusovými tóny, bohatě nasládlá a měkce pikantní v koncovce. Pořád ještě svěží a nepřeslazená Pálava.
Opravdu výrazně sladší (40,1 g/l zbytkového cukru) byl závěrečný Solaris ve výběru z hroznů. Ve vůni jemně kořenité citrusy se stopou medu a minerálů. Chuť výrazně nasládlá a bohatá na vyzrálé světlé ovoce s dotykem květin. V těle šťavnaté a měkce pikantní víno. Spíše přípitková záležitost. A závěrečná tečka za krásou tichých vín od sympatického vinaře z Dolních Dunajovic.
Téměř kompletní „vrcholový tým” ocenil vína Lubomíra Tichého takto: Ryzlink vlašský 2017 - 9,2 bodu (z 10 možných), Pálava 2017 a Solaris 2017 - 8,9 b., Veltlínské zelené 2017, pozdní sběr - 8,8 b., Veltlínské zelené 2017, barrique a Sauvignon 2017 - 8,7 b., Auxerrois 2017 - 8,6 b., Zweigeltrebe rosé 2017 - 8,5 b., Frankovka rosé 2017 - 8,4 b. a Cabernet Moravia 2017 - 8 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý
