Logicky jsem zahájili suchými víny. Prvním, byl Ryzlink vlašský 2017, výrazně ovocité víno ve vůni i chuti. Nechyběla lehká kořenitost, v chuti bylo víno poměrně šťavnaté a pikantní. Potřebovalo by zakulatit, nicméně kratší tělo již nepřekoná.
Následující Veltlínské zelené 2017 bylo analyticky téměř totožné. Vůně byla o poznání příjemnější (světlé ovoce, lehce květního pylu a nechyběla jemná medová stopa. V chuti suché, ovocné s lehkou pepřovitostí, pikantní, ale trošku kratší v dochuti.
Cuvée Charmruš 2017 z odrůd Rulandské modré (20 %), Rulandské šedé (20 %) a Chardonnay (60 %) již bylo malinko za hranicí polosuchého vína. Ve vůni ovocné (především světlé peckoviny) s lehkou minerální stopou. Stejně tak ve velmi šťavnaté a příjemně pikantní chuti s lehounkým cukrovým ocáskem. Víno bude ještě hezčí, potřebuje malinko zakulatit po ležení v láhvi.
Kvalitativně blízké předchozímu cuvée bylo Chardonnay 2017, polosladké víno s vůní nazrálého světlého ovoce v lehounkém medovém závoji. Víno ze známé čejkovické viniční trati Helezný díl bylo ve šťavnaté a pikantní chuti zřetelně nasládlé, přičemž převažovaly světlé peckoviny. Nechyběl také lahodný dotyk medu.
Ze všech bílých vín mi nejvíce chutnal Sauvignon 2017, polosladké víno s vyzrálostí hroznů na úrovni pozdního sběru. Díky solidní kyselině (7,1 g/l) nebylo víno jen sladké, ale naopak šťavnaté a poměrně živé. Ve vůni světlé peckoviny i angrešt se vzdálenou stopou černého bezu. V chuti převažovala bělomasá broskev, ale cítil jsem i vyzrálý angrešt (zrovna jsem ho sklízel na chalupě). V lehce nasládlém těle bylo víno plnější a poměrně šťavnaté.
Poté jsme ochutnali růžové André 2017, pro mne jedno ze dvou nejlepších vín večera. Polosladké víno s výraznou kyselinou, díky níž působilo jako maximálně polosuché. Víno na úrovni pozdního sběru vonělo po jemně smetanové lesní směsi. Ve šťavnaté, lehce nasládlé chuti převládala pikantní lesní směs.
Následovalo polosladké Zweigeltrebe frizzante 2017. Sycené víno s nižším alkoholem (10 %) vonělo po tmavém ovoci s koncovkou jemných lesních jahod. V lehce perlivé, nasládlé a ovocité chuti bylo víno malinko pikantní. Z perlivých vín, která se letos objevila ve Viničním altánu v poměrně hojném počtu, patřilo toto víno k tomu lepšímu.
Klaret FRAPORT 2017 z odrůd Frankovka a Merlot byl polosladký s vysokým zbytkovým cukrem (31,2 g/l). Ve vůni i chuti lehce kompotované tmavé ovoce. Sladší tělo bylo šťavnaté a jemně pikantní. Cítil jsem také lehounkou vanilkovou stopu. Na mne bylo víno již příliš sladké.
Následovalo pro mne poněkud brutální víno - sladká voňavka (46,7 g/l zbytkového cukru) z divoké odrůdy známé u nás například jako Chorvát. Víno Strawberry 2017 bylo (tradičně) příliš aromatické (lesní jahody), sladké a jen lehce pikantní. Někdo tomuto vínu podléhá jako opiu, ale já ho nemohu ani sklenku.
A na závěr trochu problémový Dornfelder 2014, víno z divokého ročníku, ve kterém modré odrůdy moc neprospívaly. Ve vůni lehce džemovité tmavé ovoce. V chuti, kterou nepochybně poznamenaly málo vyzrálé hrozny, bylo víno lehce kořenité se stopou džemu, ale hlavně výrazně pikantní. Myslím, že budoucnost tohoto červeného vína není rozhodně růžová. Trošku rozpačitá tečka za poměrně utěšeným, byť trošku sladším vinným večerem.
Tentokrát vína čejkovického „čtvrtečníka” hodnotili pouze dva členové „vrcholového týmu”. A takto je ocenili: Sauvignon 2017 a André rosé 2017 - 8,8 bodu (z 10 možných), Cuvée Charmruš 2017 a Chardonnay 2017 - 8,6 b., Zweigeltrebe frizzante 2017 - 8,4 b., Klaret FRAPOR 2017 a Veltlínské zelené 2017 -8,3 b., Ryzlink vlašský a Strawberry 2017 - 8,2 b. a Dornfelder 2017 - 8 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý
