Ochutnali jsme tak trochu průřez produkcí vinařství od roku 2014 do roku 2017 - šest bílých, dvě růžová (jedno frizzante) a čtyři červená.

Zavínili jsme se vínem Perlino 2015, již hodně nazrálým růžovým frizzante z odrůdy frankovka. Ve vůni kompotované jahody. V téměř identické džemovité chuti jemně perlivé, trošku zakulacené a měkce pikantní. Víno se již ocitlo lehce za svým zenitem.

Naopak jakostní Ryzlink rýnský 2017 byl ještě hodně mladý, nicméně naznačil své kvality po delším ležení v láhvi. Suché víno s vyšším zbytkovým cukrem i kyselinou (6,5 g/l a 8 g/l). Ve vůni ovocně-minerální, stejně tak v pikantní chuti s převahou meruněk a broskví. Analytika naznačila, že víno má dobrý potenciál do budoucna.

O poznání vstřícnější, a to již nyní, bylo Rulandské šedé 2017 v pozdním sběru. Rovněž suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5,2 g/l a 6,6 g/l) a s trošku vyšším alkoholem (13 %). Ve vůni nazrálé jižní ovoce v lehkém minerálním závoji. Také v chuti nazrálé ovoce, jemně minerální, šťavnaté a měkce pikantní. I tomuto vínu bude slušet minimálně půlroční ležení v láhvi, ale nechal bych ho i rok.

Chutnalo mi lehce polosuché Veltlínské zelené 2017 v pozdním sběru. Vůně ovocná, trošku kořenitá s jemnými minerály. Ve vstřícné, identické chuti bylo víno šťavnaté a měkce pikantní, jen s malinko nasládlým ocáskem.

Pro dámy i pány by mohl být Tramín červený 2017 v pozdním sběru. Víno na hranici polosuchého a polosladkého nabídlo jemnější vůni po ovoci a květinách se vzdálenými kořenitými tóny. Chuť ovocně-květinová, šťavnatá a pikantní - a jen malinko nasládlá.

Polosladký Müller-Thurgau 2016 v pozdním sběru se příliš nevydařil. Vůně nevýrazná, ovocně-minerální. Chuť sladká, s mineralitou a přezrálým ovocem, bez kyseliny, bez života.

Rulandské bílé 2015 ve výběru z hroznů bylo sice výrazně sladší (38 g/l zbytkového cukru), ale krásné a přitažlivé. Ve vůni vyzrálé světlé ovoce s jemnou stopou medu a máslových tónů. Chuť bohatá, sladší, ovocná s příjemným dotykem medu. V uhlazeném závěru jemně minerální a měkce pikantní.

Zaujal mne Cabernet Moravia rosé 2016, suché kabinetní víno s vůní kompotovaných jahod se vzdálenými tóny zelené papriky. V chuti velmi podobné, šťavnaté a pikantní. Žádná prvoplánová „růžovka”.

Svatovavřinecké 2016 v pozdním sběru mělo příjemnou vůni po nazrálém až džemovitém tmavém ovoci se stopou povidlového koláče. V suché chuti převládaly džemovité peckoviny. Středně plné tělo bylo velmi pikantní, nicméně po přechutnání po skončení degustace jsem mu přišel na chuť. Pěkné moravské červené, které se v láhvi určitě zakulatí. Víno zrálo pouze v nerezu.

Zemská Frankovka 2014 zrála již v dubovém sudu. Ve vůni hodně vyzrálé tmavé ovoce s náznakem ovocného koláče. Stejně tak ve středně plné, uhlazené a měkce pikantní chuti.

Ze všech červených mi možná překvapivě nejvíce chutnal Cabernet Moravia 2014, zemské víno zrající v dubovém sudu. Pěkná vůně jemně džemovitého tmavého ovoce. V chuti bohatě ovocné, uhlazené, téměř sametové s jemně pikantním závěrem.

Závěrečným vínem byl kabinetní Neronet 2016. Ve vůni převládala tmavá lesní směs s tóny džemu v jemném vanilkovém závoji. V chuti trošku „navoněné” lesní plody (hlavně ostružiny) se stopou vanilky. Poměrně pikantní víno s poněkud tenčím tělem. Méně vyzrálé surovině nesluší dubový sud. Ale přiznám se, že Neronet nevyhledávám. Snad s výjimkou „tekutých borůvek”, slámového vína od Petra Bízy z Čejkovic.

Byl to přátelský vinný večer s mnoha pěknými víny a s jistou nadějí, že nezůstane jen u premiéry.

A jak hodnotil vína téměř kompletní „vrcholový tým”? Tady je jeho verdikt: Veltlínské zelené 2017 a Rulandské bílé 2015 - 8,8 bodu (z 10 možných), Rulandské šedé 2017, Cabernet Moravia rosé 2016, Cabernet Moravia 2014 a Neronet 2016 - 8,7 b., Tramín červený 2017 a Frankovka 2014 - 8,6 b., Ryzlink rýnský 2017 a Svatovavřinecké 2016 - 8,4 b., Müller-Thurgau 2016 - 7,9 b. a Perlino 2015 - 7,5 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý