Tentokrát jsme ochutnali jedenáct vín - tři červená, dvě růžová a šest bílých. Kromě červených (2015) byla všechna zbývající z ročníku 2016.

Zahájili jsme, stále ještě trochu netradičně, červenými. Vstupním bylo jakostní André 2015, v moštu doslazené víno s výraznou ovocnou vůní (třešně, višně). V chuti trošku lehčí, uhlazené a ovocné bez tradičně vyšší kyseliny a zřetelnějších tříslovin. Víno za příznivou cenu vhodné na delší pití.

Frankovka 2015 poznala na přibližně půl roku nové dubové sudy (500 l a 1500 l). Ve vůni lehce kořenité tmavé ovoce, v identické chuti bylo víno již poměrně uhlazené, nicméně zřetelná kyselinka, jemný dotyk dubu a jistá kořenitost slibují další příznivý vývoj v láhvi.

Vůbec poprvé jsem ochutnal víno z odrůdy Cabernet Cortis (kříženec odrůd Cabernet Sauvignon a Solaris), v tomto případě ročník 2015 ve výběru z hroznů, a byl jsem potěšen. Ve vůni vyzrálé až lehce džemovité tmavé ovoce. V chuti identické, téměř uhlazené a možná až nasládlé víno s elegantním závěrem. Zrálo ve starších, sudech o objemu 300 litrů.

Prvním bílým vínem večera bylo Veltlínské zelené v pozdním sběru, zřetelně suché víno s vůní hodně nazrálého až světlého ovoce, především hrušky. V chuti bohatě ovocné, měkce pikantní s lehkým mandlovým nádechem v závěru na patře.

Zajímavý, nicméně o trošku méně živý byl suchý Savilon v pozdním sběru. Ve vůni přezrálé světlé ovoce s jemnými karamelovými tóny. Stejně tak v lehounce nasládlé, bohatě aromatické chuti. Cítil jsem přezrálou hrušku, banán, lehký karamel, a v závěru i sladké citrusy.

Možná o trošku více mi chutnala Frankovka rosé, kabinetní, formálně ještě suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6,2 a 6,1 g/l). Ve vůni příjemná kombinace tmavých peckovin a lesní směsi. Chuť výrazně ovocná, šťavnatá a pikantní se středně dlouhým závěrem.

Hibernal v pozdním sběru byl na hranici suchého a polosuchého vína s „rýňákovým štychem” ve vůni, v níž převládaly tóny citrusů (především grep). Stejný styl pak nabídl v nasládlé, šťavnaté a příjemně pikantní chuti.

O trošku méně zajímavý byl Rinot v pozdním sběru, polosuché víno s přitažlivou vůní po nazrálém ovoci se stopou medu a jemných minerálů. V chuti nasládlé, ovocně-minerální, šťavnaté a jen lehce pikantní víno. Zasloužilo by více živosti a trošku další závěr.

Polosuchý Sauvignon v pozdním sběru mi chutnal o trochu víc. Ve vůni světlé peckoviny s jemnými minerály. V zakulacené a nasládlé chuti jsem cítil světlé peckoviny. Tělo bylo šťavnaté se stopou černého rybízu. Enologické cuvée, tedy víno z hroznů z různých viničních tratí.

Rulandské modré rosé v pozdním sběru bylo pro mne již příliš sladké. Tedy polosladké víno s 25,5 g/l zbytkového cukru a 7 g/l kyselin. Ve vůni jemné tmavé peckoviny. V chuti výrazně nasládlé, bohatě ovocné, zakulacené a šťavnaté víno. Sladký závěr malinko potlačil ovocitost vína.

A na závěr opravdová sladká tečka - Solaris ve výběru z hroznů. Sladké víno (52 g/l zbytkového cukru) vonělo po vyzrálém světlém ovoci s jemným minerálním „štychem”. V chuti sladké citrusy, lehce minerální a uhlazené s atraktivním pikantním ocáskem. Příjemný závěr opravdu utěšeného vinného večera.

Kompletní „vrcholový tým” hodnotil vína od Plačků takto: Hibernal 2016 - 8,9 bodu (z 10 možných), Cabernet Cortis 2015 a Veltlínské zelené 2016 - 8,8 b., Savilon 2016, Sauvignon 2016 a Solaris 2016 - 8,7 b., Frankovka rosé 2016, Rinot 2016 a Rulandské modré 2016 - 8,6 b., Frankovka 2015 - 8,5 b. a André 2015 - 8,4 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý